Slunce a mráz na Vysočině
Minulý týden jsem se trochu obával při pohledu ven z okna, že z dalšího extrémního setkání fotografů na sněhu nebude zhola nic. Naštěstí k nám byla příroda opět velmi štědrá a nadělila nám dostatečné množství sněhu a krásné slunečné počasí. Na Vysočině se sešla opravdu výborná parta lidí a hodně mých dobrých kamarádů. V plánu bylo zopakovat úspěšný loňský rok a pokusit se o vytvoření dalších zajímavých fotografií na sněhu.

Ráno na Vysočině
Na ráno jsme naplánovali běh divokého prasete Kvída v hlubokém sněhu tak, aby si každý vyzkoušel, jaké je to fotografovat zabořen až po hlavu ve sněhu. Kvído spolupracoval naprosto ukázkově a pěkné fotografie na sebe nenechaly dlouho čekat. Velká škoda byla, že jsme ztratili hodinu času čekáním na jedno ztracené auto, ale co, někdy se stanou i horší věci. Poučení pro příště, nikdy si nezapomenout mobilní telefon v hotelu, moje chyba. V zimě běží den poněkud rychleji než na podzim a světla rychle ubývá, proto žádné zdržování a rychle na další místo.

Sovice sněžná, setkání s bílou paní
Poprvé jsem měl možnost fotografovat sovici sněžnou a hrozně moc jsem se těšil. Sovice sněžná patří mezi nejkrásnější sovy. Naše sova sice nevypadala jako Hedvika z filmu Harry Potter, ale za pokus to stálo. Problém nastal v okamžiku, kdy jsme chtěli se sovicí manipulovat. Helena a Honza mají dravce ukázkově vycvičené a po krátkém přemlouvání udělají téměř vše, co si jen může fotograf přát. Sovice nelétala, ale bylo možné ji vhodně naaranžovat tam, kde bylo možné zdůraznit její krásu. Sovice krásně zapadla do rázu zasněžené krajiny a její žluté oči očarovaly nejednoho fotografa.

Poseidon, vládce vzduchu a místních rybníků
Jako bonbónek působilo vystoupení mořského orla Poseidona, který se nám představil v plné kráse v neděli dopoledne. Všichni, kdo s fotografováním letících dravců teprve začínali, si mohli vyzkoušet na dlouhou dobu fotografovat létajícího Poseidona. Fotografování letících dravců patří k nejnáročnější disciplíně a pevně doufám, že si všichni účastníci odnesli alespoň nějaké základní návyky, které se jim budou hodit v budoucnu při fotografování volně žijících zvířat.

Jsem moc rád, že celý víkend proběhl v klidu a v přátelské atmosféře. Rád bych se touto cestou omluvil všem, za moje zdravotní indispozice, které měly určitý vliv na kvalitu celého kurzu. Věřte, že to chtělo opravdu pořádné sebezapření z mojí strany, nemoc se bohužel nevyhnula ani mě. Děkuji všem za účast a pevně doufám, že se Vám kurz i přes některé komplikace nakonec líbil.

Související články:

Article comments