Vím, že většina z Vás už netrpělivě čeká pokračování recenze na nový Canon EOS 7D, ale celý test se teprve dokončuje a já bych se rád věnoval zase tropickému Pantanalu. Slibuji, že se pokusím na všechny Vaše dotazy, v co nejkratší možné míře, rychle a kvalifikovaně odpovědět. O víkendu snad celý test dokončím a podělím se s Vámi zase o další zkušenosti.

Tapír jihoamerický (Tapirus terrestris) | South American Tapir, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/500 s, ISO: 250, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 26. října 2009 15:54:27, Jižní Pantanal (Brazílie)

Tapír jihoamerický (Tapirus terrestris), něco málo o druhu
Tapír jihoamerický (Tapirus terrestris) známý také pod názvem tapír americký, je velký lichokopytník z čeledi tapírovitých. Tapír jihoamerický dorůstá 1,8 - 2,5 m s hmotností okolo 270 kg a výškou v kohoutku mezi 77 - 108 cm. Je porostlý krátkou, štětinatou obvykle tmavě hnědou srstí. Má mohutné tělo s poněkud krátkými končetinami, krátkým pohyblivým chobotem a nízkou, vzpřímenou hřívou, která se táhne od temena až po úroveň lopatek. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mláďata jsou hnědá se světlým pruhováním a skvrněním. Obývá amazonský prales východně od And v rozmezí od Venezuely, Kolumbie a Guyanu na severu, po Brazílii, Argentinu na jihu a Bolívii, Peru a Ekvádor na západě. Od roku 2002 je v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN z důvodu lovu a ztráty přirozeného biotopu označen jako zranitelný (Vulnerable), i přesto je stále nejhojnější ze čtyř druhů tapírů. Tapír jihoamerický žije samotářsky a velmi skrytě. Většinou se zdržuje v blízkosti vodních ploch, kde se v případě přímého ohrožení často ukrývá. I přes svůj mohutný vzhled umí dobře plavat, potápět se a i na skalnatých terénech vyvinout poměrně vysokou rychlost. Mezi jeho hlavní predátory patří krokodýli, jaguáři a pumy, které na tapíry často útočí i v noci. Je býložravý, požírá listy, pupeny, výhonky, plody a vodní rostliny. Samci jsou vysoce agresivní a se samicí se sdružují jen na pár dnů v období páření. Samice rodí asi po 400 denní březosti jedno mládě vážící 4 - 7 kg. S matkou zůstává nejméně rok. Ve volné přírodě se tapír jihoamerický dožívá přibližně 25 - 30 let. – zdroj WIKIPEDIA.

Tapír jihoamerický (Tapirus terrestris) | South American Tapir, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 24. října 2009 16:55:13, Jižní Pantanal (Brazílie)

Blízká setkání třetího druhu, konečně tapír
Nudím se, jsem skoro otrávený, i když v Pantanalu se člověk snad ani nudit nemůže a přesto všechno jsem se několikrát sám přistihl, jak s nechutí sleduji naši cestu, na kterou se už poněkolikáté vydáváme, abychom se pokusili vystopovat tapíra jihoamerického. Spatřit tapíra během dne, je stejně složité až naivní, jako chtít, aby se po Václavském náměstí procházel slon. Tapír žije velice skrytým životem, a proto není snadné na něj ve volné přírodě náhodně narazit, obzvláště pak, když si uvědomíme rozlohu jeho teritoria a velikost nekonečných plání Pantanalu. Na jeho stopování jsme měli celkem 12 dní a já si v duchu říkal, při tom množství kilometrů, které denně najezdíme ve snaze ho spatřit, na něj musíme přeci někdy narazit. Po neúspěšném týdnu jsem si už nebyl vůbec jistý, jestli se nám to podaří a začal to pomalu celé vzdávat. Tady, uprostřed tropického Pantanalu, platí stejné pravidlo, jako jinde ve světě, cokoliv si nejvíce přeješ, to tě potká tehdy, když to nejméně čekáš. Poslední dobou si to při fotografování zvířat po celém světě říkám také, když chce fotograf divokých zvířat něco nejvíce, tak se mu to splní právě tehdy, když to nejméně čeká.

Tapír jihoamerický (Tapirus terrestris) | South American Tapir, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 250, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 26. října 2009 15:36:29, Jižní Pantanal (Brazílie) Tapír jihoamerický (Tapirus terrestris) | South American Tapir, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 250, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 26. října 2009 15:47:16, Jižní Pantanal (Brazílie)

Je po dešti, myslím tím po opravdovém tropickém dešti, a to pro nás znamená jedinečnou šanci vyrazit. Někdy minulý týden jsem zažil, co opravdu znamená déšť, a to jsem si bláhově myslel, že znám sílu a intenzitu deště z tropů a z Afriky, to co jsem ale viděl tady v Pantanalu, to opravdu dalece předčilo moji fantazii. Jedno bouřlivé dopoledne tu napadlo za pár hodin 1,2m vody, ano čtete správně, přes jeden metr vody, dokonce tu mají místní schválně kvůli tomu zapíchané, pro mě dříve nepochopitelně uprostřed planiny, měřidla se stupnicí, kolik vody napršelo. Tam kde jsem před dvěma dny fotil vzácného pásovce na vyschlé a popraskané půdě, tam je dnes malé jezero, ale to je tady v Pantanalu opravdu normální. Všichni savci v tropickém Pantanalu jsou nejvíce aktivní za chladnějšího počasí a nejvíce právě po dešti. Neváhám ani na chvíli, i když ještě malinko prší, přesto vyrážíme. Trmácíme se na staré nákladní Toyotě v naději, že snad konečně spatříme tapíra, nebo alespoň mravenečníka. Plazíme se velmi pomalu v hlubokém mokrém písku a naše stařičká Toyota, bez jediného zaváhání, proplouvá hustějším porostem, když najednou náš průvodce prudce brzdí. Okamžitě se s napětím zvedám z korby starého náklaďáku a přes jeho plechovou střechu konečně spatřuji tapíra. Tapíra jsem znal z naší pražské ZOO, většinou jsem ho i přehlížel, ale až tady jsem si uvědomil, jak zajímavé je to zvíře. Někdo by určitě řekl, že pravděpodobně tapír zapomněl vyhynout, ale já si ho zamiloval na první pohled. Tapír velmi špatně vidí, ale jako většina jihoamerických savců, snad vyjma jaguára, ocelota a pumy, spoléhá na svůj dokonalý čich a sluch. K tapírovi se můžete bez problému pomalu a velmi tiše přiblížit, pokud máte zrovna příznivý vítr, potom se můžete dostat doslova na dosah ruky. Chce to trochu cviku a velmi dobré vybavení, moje šustící goretexové kalhoty nejsou zrovna to pravé ořechové, ale nic jiného se do tropů použít nedá. Fotografovaní jsme si užívali jen poměrně velmi krátce, protože zběsilý zvuk našich fotografických závěrek ho pravděpodobně polekal a za krátko opět zmizel v hustě zeleném porostu. První setkání bylo velmi krátké, za to velmi intenzivní a to jsem ještě nevěděl, co nám tropický Pantanal připraví na další dny. Konečně si naše krásná průvodkyně Carol mohla oddechnout a zvolat, "Thanks to God, Tapir".

Kajman brýlový (Caiman crocodilus) | Common Caiman, Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 24. října 2009 18:17:12, Jižní Pantanal (Brazílie)

Náhodné setkání u jezera, aneb tapír v pasti
Když to fotograf nejméně čeká, přijde to, ani neví jak. Takhle nějak jsem se asi cítil, když naše terénní Toyota prudce zastavuje u velkého, v téhle době skoro vyschlého, jezera. Představte si skoro dokonalý kruh, který je obehnán kolem dokola hustou a vysokou vegetací, nikde ani živáčka, a uprostřed lapen hustým a tvrdnoucím bahnem tapír, takřka bezbranný a spokojeně se chladící ve studené lázni. Mohutný samec si nás prakticky nevšímá, máme čas a nemusíme nikam pospíchat. Konečně si můžu naplno vychutnat poněkud „klidnější“ fotografování a nikam nespěchat, tapír byl totiž dokonale lapen a nejevil žádné známky zběsilého úprku. Pomalu a klidně se plazím na dostřel, žádný spěch. Vybírám vhodný úhel dopadu bočního světla, kontroluji pozadí a orgie mohou začít. Jak rychle moje nadšení začalo, tak rychle i skončilo a to vzápětí, po pár snímcích. Tapír se totiž líně povaluje uprostřed bahnité lázně a mě nenapadá, jak kreativně zvětšit náš objekt. Ležím na břehu jezera, jsem celý promočený, špinavý a propocený a tapír, jako by se vysmíval. Najednou prudce vyráží a začíná něco větřit, na malou chvíli se objevují dokonce jeho velké zuby. Konečně po dlouhém čekání nějaký pohyb, a když se konečně rozhodne opustit svojí bahenní lázeň, jsem u vytržení. Mačkám spoušť jako smyslů zbavený, protože podobné pohyby, grimasy a hrátky s jeho čenichem, už asi nikdy neuvidím. Druhé setkání bylo opravdovou lahůdkou a pro každého fotografa divokých zvířat nezapomenutelným zážitkem. V tom se objevuje na scéně znenadání statný kajman brýlový a fotografování tak rázem končí.

Tapír jihoamerický (Tapirus terrestris) | South American Tapir, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 250, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 26. října 2009 16:12:26, Jižní Pantanal (Brazílie)

Příště zase něco málo o stopování mravenečníka a pásovce a potom opravdu už mnou hodně dlouho slibovaný jaguár, vydry a kapybary.

Michal Jirouš | PhotoNature.cz 09.12.2009

Komentáře k článku